Pan Emil Frodl

 Pan Emil Frodl se narodil 17. října 1895 ve Staré Rovni. Po vypuknutí 1. světové války narukoval na východní frontu jako střelec 3. střeleckého pluku. Byl zajat a v červnu roku 1917 vstoupil do Československých legií. Nová sovětská vláda neumožnila legionářům návrat do vlasti, a tak si museli probíjet cestu Sibiří až do dalekého Vladivostoku.

 Bojoval u Bachmače, u Tarnopolu a v bojích na Sibiři u Utkinského závodu na Urale byl raněn. Legionáři postupně obsadili celou Transsibiřskou magistrálu. Celá tato cesta a naloďování na námořní lodě ve Vladivostoku však trvaly několik let, a tak po obeplutí poloviny světa přistáli v italském Terstu až v roce 1920.

 Za svou statečnost a strádání při této sibiřské anabázi byl vyznamenám Československým válečným křížem, Revoluční medailí a medailí Za vítězství.

 Po návratu do vlasti sloužil řadu let jako četnický strážmistr v Jasenné a v Koločavě na Podkarpatské Rusi. Na toto své působiště rád vzpomínal, ale politická situace mu neumožnila jeho návštěvu. Dalším jeho působištěm pak byly Žarošice, kde působil jako četnický strážmistr až do roku 1933. V tomto roce byl předčasně penzionován, protože následkem válečných útrap trpěl hluchotou.

 Emil Frodl zemřel v roce 1977 a je pochován na místním hřbitově ve Strážovicích.

 Poděkování paní Haně Jamborové, vnučce pana Frodla, za poskytnutí vzácných dokumentů.