Nepřímé důkazy o existenci Trnávky nebo hradu nad Trnávkou jsou z let 1280, kdy si litomyšlský opat stěžuje na pana Ctibora, že ze svého hradu škodí klášternímu zboží a jeho lidem. Ze jména tohoto pána se dovozuje, že se jedná o Ctibora z Lipnice, předchůdce pánů z Cimburka a hrad nad Trnávkou.

Možnost existence Trnávky na začátku 13. století nepřímo dokládá i nález asi tří tisíc moravských denárů, rakouských feniků a jednoho braktátu.

 Obec tvoří od roku 1960 spojení dvou historických sídel: Vranové Lhoty a Vranové, přičemž je zajímavé, že obě měla v minulosti jak rozdílné vlastníky, tak rozdílné bylo i jejich pozdější začlenění do politických okresů. Dnes spadá administrativně do působnosti Moravské Třebové, obce s tzv. rozšířenou působností a je též členem regionu Moravskotřebovsko a Jevíčko.

 Poprvé se Vrážné připomíná r. 1253, tedy tou dobou, kdy Přemysl Otakar II. se stal králem Českým. Začátkem 14. století patřila osada hradu Cimburku u Trnávky.

 Když bylo r. 1848 úplně zrušeno patrimoniální zřízení, bylo Vrážné přiděleno k c.k. okr. soudu jevíčskému a tvořilo s Bezděčím politickou obec.
Roku 1867 se Vrážné odtrhlo od Bezděčí a utvořilo samostatnou politickou obec.

 Obec Bezděčí je slovanského původu a v obci bývala dědičná rychta. První písemná zmínka o obci je z roku 1258. V tomto období byla obec známá pod názvem Mitterdorf a patřila městu Jevíčku. Později byla k obci připojena osada Unerázka a společně s obcí tvořily samostatný statek, jež v roce 1408 vlastnil Jan Vojna z Litavy. V roce 1547 byla obec připojena k majetku trnáveckého panství. V roce 1446 je v obci uváděn svobodný panský dvůr a v roce 1610 rychta. Ve středu obce stojí zvonice pocházející z 18. století.

 Od roku 1925 nese název Bezděčí u Trnávky.

 První písemná zpráva o Hartinkově (Hartungsdorf) je z roku 1258. Tehdy se stahoval pod soudní pravomoc města Jevíčka. Pod jménem “Hermannsdorf” byl majetkem olomoucké kapituly, roku 1361 byl již součástí biskupického panství. Změny majitele do roku 1592 jsou popsány u obce Biskupice. Alžběta Špetlová pak přenechala Hartinkov svému manželovi Jakubu Hrochovi řečenému Jalůvka z Melovic.