Stará Roveň:

 Osada je částí obce Městečko Trnávka. Leží ve výšce asi 510 m nad mořem. Vznikla roku 1786 parcelací panského dvora Petra a Heřmana Blümegenových. Původně byla nazývána Dvorkem. Toto pojmenování se udrželo dodnes. Roku 1793 čítala 22 domů a 90 obyvatel, roku 1921 - 97 obyvatel (všichni české národnosti), roku 1930 - 22 domů a 91 obyvatel, roku 1946 má společné číslování s bývalou Starou Rovní. Nová Roveň patřila od počátku do Vranové Lhoty, od roku 1893 do Staré Rovně, nyní do Městečka Trnávky. V 19. století byla samostatnou obcí a podle obecní pečetě z roku 1791 měla ve znaku strom mezi dvěma srpy.

To, že v lese Plánivá spadlo letadlo se všeobecně ví. Ovšem co to bylo za letadlo, kdy se zřítilo, a další podrobnosti zná už málokdo.

 Letoun Messerschmitt Bf 110 neznámé jednotky narazil někdy začátkem roku 1945 do kopce západně od obce Stará Roveň. Příčina nehody byla zřejmě technická, dle pamětníků ze Staré Rovně letoun přeletěl nad vesnicí s jedním hořícím motorem.

 Tereziánské a josefinské reformy se dotkly i obcí Staré a Nové Rovně. „Všeobecný školní řád“ vydaný Marií Terezií 6. prosince 1774 s nařízením posílat děti ve věku 6 - 12 roků do školy začal platit i pro obě obce. Jeho realizace nebyla tak jednoduchá, jak by se zdálo. Až zrušení nevolnictví císařem Josefem II. 1. listopadu 1781 přineslo zásadní, ale dílčí změnu. Nevolnictví znamenalo, že člověk na vesnici nemohl bez souhlasu feudála změnit bydliště, uzavřít sňatek, změnit povolání, ani jiné stránky svého života a života svých dětí. Zrušením nevolnictví přestal být člověk na vesnici „zbožím“ a znamenalo to určitou úlevu.

 Pan Emil Frodl se narodil 17. října 1895 ve Staré Rovni. Po vypuknutí 1. světové války narukoval na východní frontu jako střelec 3. střeleckého pluku. Byl zajat a v červnu roku 1917 vstoupil do Československých legií. Nová sovětská vláda neumožnila legionářům návrat do vlasti, a tak si museli probíjet cestu Sibiří až do dalekého Vladivostoku.