Historie Nové Rovně

 Stará Roveň:

 Osada je částí obce Městečko Trnávka. Leží ve výšce asi 510 m nad mořem. Vznikla roku 1786 parcelací panského dvora Petra a Heřmana Blümegenových. Původně byla nazývána Dvorkem. Toto pojmenování se udrželo dodnes. Roku 1793 čítala 22 domů a 90 obyvatel, roku 1921 - 97 obyvatel (všichni české národnosti), roku 1930 - 22 domů a 91 obyvatel, roku 1946 má společné číslování s bývalou Starou Rovní. Nová Roveň patřila od počátku do Vranové Lhoty, od roku 1893 do Staré Rovně, nyní do Městečka Trnávky. V 19. století byla samostatnou obcí a podle obecní pečetě z roku 1791 měla ve znaku strom mezi dvěma srpy.

 Stará Roveň:

 Leží v údolí mezi Plánivou a Jarovicí, asi 405 m nad mořem. Původu bude hodně starého. V dokladech se poprvé připomíná teprve roku 1351 u statku Vranovského. Roku 1355 přešla dědičně do majetku Jana z Boskovic. Roku 1591 byl majitelem roveňského dvora Alexandr Lhotský ze Ptení. Roku 1606 patřila Roveň Václavu Drahanovskému z Pěnčína. Později se stala částí statku biskupického a s ním měla společné dějiny. Později patřila Drahanovským, Bardodějským, Sakům, Libštejnským, Blümegenům, Schafgotschům a Thurn-Taxisům.

Jméno obce: 

 Roku 1351 Rowna, roku 1591 Roweň, roku 1772 Alt Rowen, roku 1874 Stará Rovna, roku 1910 Stará Roveň. Německé jméno za protektorátu bylo Altrowen. Roku 1793 bylo ve Staré Rovni 18 domů a 130 obyvatel, roku 1921 52 domů a 246 obyvatel (všichni české národnosti), roku 1930 - 53 domů a 230 obyvatel, roku 1946 54 domovních čísel a 102 obyvatel. Škola zde byla postavena roku 1893. Do roku 1871 byla Roveň přiškolena do Vranové Lhoty, nyní do Městečka Trnávky, vzdálené 9 km. Roveň je přifařena do Vranové Lhoty. Dříve patřila do okresu Mor. Třebovského, od roku 1960 do Svitav. Znak obce z roku 1700: Radlice s hrotem vpravo a na ní květina. Kolem radlice jsou tři květiny.

 Osada Bídov: 

 Leží v údolí pod Královicí a Plánivou. Byla založena roku 1824 hrabětem Schaffgotschem v místech rozparcelovaného a vykáceného lesa. Noví osadníci dostali od vrchnosti 12 dílů vykáceného lesa. Pařezy si vykopali a půdu "Plánivé" si obdělávali. Na 3 roky byli osvobozeni od vrchnostenských platů a roboty. Když lhůta skončila a z neúrodných, kamenitých políček museli vrchnosti plnit dávky a robotovat, žili v bídě. Farář z Vranové Lhoty František Šafář (působil na farnosti v letech 1819 - 1834), když viděl nové usedlíky obdělávat kamenitou půdu na Plánivé, říkával: "Zde nebude nic jiného, než bída! Bude to B í d o v !" Tak prý osada dostala jméno.

 Pomístní jména tratí v Rovni: 

 H a m p e r k y - je polní trať severozápadně od Nové Rovně. Dolovala se zde železná ruda. Od toho dostala trať jméno. "Hamperky" je zkomolenina německého slova Hammerwerk, tj. hamry. V jižní části trati ,,Hamperky" v lese je Boží muka. Říká se zde ,,U boží muky".

 H r o b y - západně od Rovně. V letech 1770 a 1771 řádil v Rovni mor. Rovenští nepohřbívali mrtvé na hřbitově ve Vranové Lhotě, nýbrž zde blíž obce. Od toho dostala trať pojmenování.

 S t á d l i s k o - oplocené vrchnostenské pastviny jižně od Rovně.

 K r á l o v i c e - jihozápadně od Rovně a jižně od "Hrobů". Název prý dostala od "královské" cesty, která vedla pod strání údolím od královského hradu Úsova k Cimburku.

 K a m e n i c e - jižně od Rovně. Název od kamenité půdy. Části "Kamenice" pojmenovány "u Ličky", "u Seče", "V koutě".

 Další jména tratí: "Doleček", "Občiny", "Příhon", "Puštěná", "Oklučky", "V jalovčí", "Pišberk", ,,Hrabalovská" (západně od Rovně). Lesní trať západně od Rovně se nazývá "Plánivá", "U habra", lesní vrch měří 520 m.

 R o v e n s k ý d ů l - severně od Hamperk. Zde stála železná huť. Dodnes jsou zde viditelné zbytky zdí a haldy strusky a vchody do podzemních štol. Ještě v minulém století se zde dobýval nerost, zvaný magnetovec, též zvaný magnetit. Je to magnetická ruda, která se přimíchávala k železné rudě.