Javoříčské jeskyně

Podzemní systém Javoříčských jeskyní vytváří komplikovaný komplex chodeb, dómů a propastí. Byly vytvořeny v ostrůvku devonských vápenců a na jejich vývoji se podílel potok Špraněk. Podstatná část jeskyní byla objevena již v roce 1938.

Rozsáhlý jeskynní systém pod kopcem Špraněk byl dlouhou dobu neznámý. Volně přístupná byla jeskyně Svěcená díra a právě v jejím v nitru začala bádat ve 30. letech 20. století místní skupina nadšených jeskyňářů pod vedením revírníka Viléma Švece. Ohromný systém Javoříčských jeskyní je vytvořen v několika výškových úrovních a do dnešní doby byly objeveny další rozsáhlé části. Zvláště v 50. a 60. letech, kdy výzkumníci odhalili tzv. jeskyni Míru. Jeskynní systém je dlouhý téměř 6 kilometrů, z toho 790 metrů je zpřístupněno veřejnosti. Podzemní prostory mají velmi rozmanitou krápníkovou výzdobu od nejjemnějších brček až po několik metrů dlouhé stalaktity, stalagmity a mohutné sintrové kupy. V hojné míře jsou tu také excentrické krápníky rostoucí proti zákonům gravitace.

Návštěvníci dnes vstupují umělým vchodem do Suťového dómu. Ten má překrásnou bohatou krápníkovou výzdobu. Stropní část je poseta tisíci stalaktity a záclonkami různých forem a velikostí. Do prostoru vyúsťuje propast Lví jáma, jejíž celková hloubka je 60 metrů a navazuje na rozsáhlý systém chodeb a propastí středního a spodního patra. Prohlídková trasa pokračuje překrásně zdobenou vysokou chodbou do impozantního dómu Gigantů. Právě sem poprvé vstoupili po průstupu Objevnou cestou badatelé roku 1938. Podlouhlé obrovské prostoře dominují přes 4 metry vysoké stalagmity a stěna zdobená sintrovými náteky, tzv. Niagarský vodopád. Krásný pohled na dóm Gigantů skýtá visuté schodiště, které návštěvníky zavede do Pohádkových jeskyní.

Dlouhý prohlídkový okruh pokračuje přes tzv. Panenskou jeskyni do tří na sebe navazujících chodeb jeskyně Míru: chodby Špraněcké, Vojtěchovské a Březinské. Tyto prostory mají již odlišný charakter – jedná se o dno bývalého řečiště potoka Špraňku, který dnes zmizel do hlubin podzemí. 1– 4 metry široké a místy až 10 metrů vysoké chodby mají také bohatou krápníkovou výzdobu. Typickou formou pro tyto části jsou excentrické krápníky. Chodba se lomí v Závrtovém dómu, kde se prostory rozvětvují různými směry. Kolem útvaru U koně a odbočky k Černé propasti projdou návštěvníci do uměle proražené výstupní štoly. Jeskyně je v současnosti největším známým zimovištěm netopýrů a vrápenců celé České republiky.

Zdroj: Kudy z nudy