+420 605 217 370 nova.roven@gmail.com

Historický dokument

Roveň Stará

s osadou Bidovem leží na vyvýšenině severovýchodně od 553 m vysoké hory Plánivé jz. od Vranové Lhoty. Poprvé uvádí se Stará Roveň pod jménem „Rovna“ r. 1350 jakožto zboží vranovské, jež Bernard z Myretic, jakožto majitel polovice zaměnil se svými bratry Závišem a Vilémem z Rýznburka. Tito prodali své statky r.1354 dědičně Janovi z Bozkovic za 600 hřiven.

Osada Roveň dle lidové tradice slula prý původně „Raba“, ač písemných dokladů tohoto názvu nelze nalézti. Stará Roveň byla snad již od svého vzniku spojena s Vranovou, později pak od r. 1584 s Vranovou Lhotou tvořila zvláštní statek dle vrchnostenského odhadu 2 14/64 lánu. Původní osada čítala 14 usedlých, 3 obecní domky a hospodu. Robota stejná s lhotskou: sedlák 130 dní pěší roboty, gruntovní činže, poplatek ze slepic, kuřat a vajec, a konečně činže přádelní: chalupník 78 dní pěší roboty, domkář 13 dní a platy podobné jako sedlák. Majitelé Rovně uvedeni jsou ve Lhotě Vranové. R. 1790 uvádí se v Rovni 18 domů, 130 obyvatel a 100 jiter polí: r. 1870 načítáno ve 30 domech 175 obyvatelův. Dle dieces. katalogu z r. 1911 žije ve Staré Rovni 214, v Nové Rovni 128 katol. obyvatelův.

Mezi Rovní a bývalým dvorem (nyní Nová Roveň) byl les zvaný „Plánivá“, jenž sahal až do žlebu roveňského potoka a měřil 22 jiter 1346 ?°.  Josef hrabě Schaalfgolsche dal r. 1824 les vykáceti a vyměřiti na severním svahu podél potoka 12 stavebních míst po 100 ?° a rozprodati po 20 zl. k. m. osadníkům, kteří pak povinni byli robotovati 26 dní pěších silnou osobou u kteréhokoliv dvora s vlastním nářadím. Domkaři směli sbírati roští a hrabati stelivo, musili však dle rozhodnutí lesního úřadu vykonávati práce při honech, lesní kultuře nebo i dle ptřeby při polním hospodářství.

Ostatní půda vykácené Plánivé rozdělena byla na 12 stejných dílů, jež přiděleny jednotlivě domkařům na 3 roky zdarma s podmínkou, že vykopou pařezy a půdu obdělají. Po 3 letech byly dílce za mírný obnos pronajaty. Pojmenování této osady „Bídov“ (č. 19.-30.) pochází prý od vranovolhotského faráře P. Frant. Šafáře (1819- 1834), jenž docházel do Rovně na cvičení náboženská.

Nová Roveň, čili Dvorek, vznikla r. 1786 z bývalého panského dvora, zvaného všeobecně pro malou jeho rozlohu „Dvorek“, v němž ponejvíce chovaly se ovce a jalovice. Dle prvokupů ze dne 23. a 30. prosince 1786 byl dvorek tehdejšími majiteli Petrem Heřmanem a Františkem Jindřichem z Blümegenu rozdělen a rozprodán osadníkům po 20 zl. za každou usedlost (10 zl. splatných ihned, zbytek ve 3 ročních lhůtách po 3 zl. 20 kr. k. m.) a za roční plat 8 kr. k. m. s právem sbírati roští, hrabati stelivo a pásti dobytek na pastvisku až k vápenici a v lese „Zbytkách“.

Usedlých familiantů bylo 20 a 2 domkaři, tedy 22 čísla. Každý osadník musil si dům postaviti sám. Roboty nebylo. Dle listiny o vyproštění roboty ze dne 23. listopadu 1850, čítal velkostatek od každého usedlého roční činže 3 zl. 12 kr. laudemium 5% a 10% 44. celkem: 3 zl. 56 kr. Z toho odečtena gruntovní dávka 1 zl. 48 kr., tak že k vykoupení zbylo 2 zl. 8 kr.; jistina vyvazovací pro každého familianta obnášela 28 zl. 26 2/3 kr.

Význačnější trati Staré Rovné jsou: Rovenský důl, Občiny, Hamperky, kde v 16. stol. dolovalo se na železnou rudu a nyní kutací právo má Adolf Welleminsky z Biskupic, Okluky, Podhoří s pískovcovým lomem Brieslinga z Mor. Třebové, les Pišberk, nad Hroby, kde prý pochováváni byli osadníci za morové rány, Příhon, Puštěná, v Jalovčí, Plánivá Malá a Velká, za Příčkou, u Lhoty a na Pasekách. Trati náležející k Nové Rovni jsou: Plánivá, Královice, Poláky, Miškov, Pušná, na Dlouhým, na Dolečku, na Horách, u Stádliska a les Zbytky.

Stará Roveň, Bidov a Nová Roveň tvoří jednu politickou obec Dle reversu ze dne 16. září 1764 platila obec roveňská duchovnímu 2 zl. za bývalý odsyp ovsa a odváděla 14 kuřat a 56 vajec; dávky tyto nejsou dosud vykoupeny. Ke kostelu vranovolhotskému odvádí každý usedlý ročně ? žejdlíku másla. Stará Roveň byla až do r. 1871 přiškolena do Vranové Lhoty; školní dávka obnášela 1 2/8 žita dle míry staromoravské. Nynější škola (č. 31.) byla vystavěna r. 1893, jest jednotřídní s 42 žáky. V poslední době čítá Stará Roveň s Bidovem 31 domů se 177 obyvateli, Nová Roveň 22 domy a 106 obyvatel; r. 1870 žilo v těch 22 domech 147 obyvatelů. R. 1899 zřízena zde jednota dobrov. hasičů.

Další informace

Líbil se vám článek? 
(1 hlas)
Created by LINELABOX

Abychom vám zajistili lepší uživatelské prostředí, používá tento web soubory cookie.

Další informace naleznete v našich zásadách používání souborů cookie a ochrany soukromí.